Už delší dobu nám "odcházela" televize. Ze začátku nenápadně, občas zašuměl obraz nebo nefungovala část ovládání. Začala jsem tedy ťukat do Vráti, že by bylo záhodno opatřit novou. Bez valného výsledku, že prý se první koupí další kolo (čtvrté). Což o to, vybrané kolo se mi líbilo - novou televizi bych ale uvítala víc. Jednoho dne definitivně odešla část dálkového ovládání a na obraz se už skoro nedalo koukat. Začala jsem tedy vymýšlet náhradní řešení.
A pak se mi najednou sešlo dost peněz na novou televizku. Byla to sobota ráno a já začala uskutečňovat důmyslný plán. Předložila jsem Vráťovi několik letáků a tím ho přinutila se podívat i na internet a začít se zajímat o různé nabízené typy. Po několika hodinách našel několik favoritů a souhlasil s tím, že se na ně podíváme i v kameném obchodě. Odpoledne jsem měla předem domluvenou čajovnu s kamarádem, toho nešlo nevyužít. Dohodla jsem se tedy s Vráťou, že cestou z čajovny zajedeme všichni tři do nedalekého nákupního střediska a dáme hlavy dohromady. Kamarádovi jsem to raději řekla až cestou do čajovny.
Hned po vypití čaje jsme se oba vydali do obchodu. Tam za námi za chvilku dorazil i Vráťa s kočárkem a překvapenou Fanynkou. V tuhle dobu je přeci jen zvyklá už večeřet a pomalu usínat. Tolik lidí okolo se jí líbilo a dávala to najevo. Zvlášť v obchodě ji fascinovalo množství televizí a jejich velikosti. Oči jí zářily a já jí nosila v opatrné vzdálenosti. Vráťa si dával načas, silně potrápil prodavače, nakonec ale ukázal na tři televize a zeptal se i na můj názor. Na všech běžel stejný program, porovnávala jsem tedy kromě vzhledu televize i kvalitu a příjemnost obrazu. Technickou stránku jsem raději nechala na chlapech. Po chvíli váhání jsem vybrala favorita. Dokonce stála přesně tolik, kolik jsme měli hotově s sebou. Doslova jsem si tedy dupla nožkou a šli jsme k pokladně. Na skladě byl prý přesně jeden kus a tudíž jsme si ji mohli rovnou odvézt domů.
Zaplatili jsme a kluci šli k výdeji zboží. Já si s Fanny prohlížela dvd tituly, což mě přinutilo ještě jednou otevřít peněženku. Výdej totiž nějak moc dlouho trval. Zjistilo se totiž, že elektronický systém nějak zklamal a televize na skladě není... Navrhli jsme prodavači, že si vezmeme vystavený kousek - pokud bude se slevou. To se nakonec podařilo vyjednat a my se konečně vydali k domovu. Televize šla k Fanny na kočárek (ještěže nebyla moc těžká) a domů to bylo dvacet minut chůze po vedlejších ulicích. Kamarád bydlí hned naproti, během cesty se nám ho tedy podařilo přesvědčit, že se vlastně může stavit u nás doma, pomoci s vybalením a instalací a za odměnu si dáme vínečko a nový film. Nadchlo ho to a sám doběhl cestou pro víno a mňamky.
Doma jsem uložila holku do postýlky a kluci začali s vybalováním. Jsou zruční, podařilo se jim to rychle. Kamarád koupil velice dobré vínko (raději hned dvě láhve) a začalo se s popíjením . Akce byla vydařená a vlastně jsme skončili až okolo jedné hodiny ráno. Líp to ani dopadnout nemohlo - tak trochu jsem se bála, že tu televizi budeme kupovat ještě měsíc.
Žádné komentáře:
Okomentovat