Každá matka to zná - děti se vyžadují pozornosti (nejlépe všechny najednou a pořádně hlasitě), vy máte v očích ještě ospalky a kruhy pod očima po prokojené noci a myslíte pouze na to, jestli si první odskočíte na toaletu nebo si uděláte kafe. O nějakém vyčištění zubů, učesání nebo dokonce převlečení ani neuvažujete. V momentě největšího řevu se rázně zvedne vaše silná polovička. Hurá, den je zachráněn, dojde i na ty zuby... zaplaví vás hřejivý pocit, že svět je přeci jen krásné místo. Pocit ale rychle vyprchá - to když s hrůzou sledujete, jak manžel jde ke dveřím od ložnice a rázně se tam zavírá (nebo schovává?). Takže šup zpátky do reality a postarat se o ty malé sirény.
Když potom sedíte v křesle (starší dítě jí spokojeně snídani, mladší visí u vašeho prsu), začne se vám honit hlavou, že už plně chápete, proč se z tolika matek na rodičovské dovolené stávají alkoholici... pořádný panák by se totiž hodil a to je teprve ráno :o)... no, na dlouhé úvahy není čas, děti se už zase dožadují pozornosti (nakrmené dítě se ušpinilo a chce asistenci s umytím a mladší se rozhodlo, že najezené jídlo musí pryč a plínka je tudíž plná a hřeje vás do rukou)... Ještěže aspoň ten manžel se o sebe dokáže postarat sám.
