O existenci tohoto festivalu jsme se dozvěděli čirou náhodou. Jedu si jednou takhle v sobotu z trhu a najednou na mě z křoví vyskočí Naruto. Málem jsem kolo i s nákupem pohodila do příkopu. Když jsem se vzpamatovala, zjistila jsem, že se v okolí nachází Narutů více (seriál byl tehdy na vrcholu popularity) a spolu s nimi i spousta jiných masek. Ještě ten den jsem si zjistila na internetu podrobnosti a odpoledne jsme se šli všichni na akci podívat.
Další rok už jsme koupili vstupenky na celou akci a moc si to užili. Letos jsme se dokonce rozhodli, že se taky nějak namaskujeme. V naší rodině jsem ze začátku byla anime fanda jenom já. Nedalo mi ale moc práce a manžel také propadl. Během roku sám přicházel s různými nápady a postupně je zase zavrhoval. Ani jeden z nás není přiliš dobrá švadlena a na vytváření nezbytných rekvizit také mnoho času a energie nezbylo. Týden před začátkem festivalu jsme udělali velkou poradu. Po bouřlivé debatě bylo rozhodnuto. Vráťa půjde za jednoho z vědců ze seriálů D. Gray man a já budu goth lolitka. Děti letos ještě maskovat nebudeme.
Jak stoupala venkovní teplota, přesvědčovala jsem Vráťu, aby zredukoval svůj kostým na pouhý základ (seriál se odehrává víceméně ve viktoriánské éře a to by se upekl). Můj převlek zase připomínal spíš japonskou školačku... ale i tak jsme v pátek ráno nadšeně šlápli do pedálů. Zapomněla jsem se zmínit? Ano, ano... celá akce se konala kousek od nás a tak jsme po krátké diskuzi vyrazili na kolech. Poprvé jsem na něm jela v minisukni (skládané) a tanečních lodičkách na vysokém podpatku. Kupodivu jsem nezaznamenala rozdíl mezi jízdou v teniskách a střevíčkách. Dokonce i sukně se chovala jakžtakž a žádnou hromadnou srážku aut a kol jsem nevyvolala.
Cestou tam se mě manžel několikrát ptal, jestli mám s sebou lístky. Neměj péči, potřebuju jen občanku... no... ta zůstala doma v jiné kabelce. Takže jsem si dala rychlou jízdu domů a zpátky. U vstupu jsme naštěstí dostali na ruku pásek a tak už nehrozilo, že by se podobná akce opakovala i další dny. Uvnitř areálu nastal útok. Ze všech stran se na nás valily masky, u každého stánku bylo něco zajímavého ke koupi a v programu jsme měli vyznačeny i nějaké přednášky. V aule se na starší dcerku začala smát nějaká slečna a hned nás nalákala, že za chvilku bude dávat s partnerem taneční lekce. Proč ne, do tanečních jsem chodila před dvaceti lety a nikdy je nedokončila, mohlo by to být zajímavé. Ocenila jsem vhodnost svých bot a protančili jsme takhle skoro dvě hodiny. Hned jsme si domluvili i pokračování druhý den ráno.
Začít ráno tangem? Proč ne... po necelé hodině jsem ale nechala manžela na pospas svůdné tanečnici (a že se jí líbil) a utekla jsem na měření IQ. Za malý poplatek bylo možné si udělat oficiální test Mensy. Předběžné výsledky nám řekla přednášející už za hodinu a kupodivu jsem byla i spokojená. Navzdory permanentní únavě z druhého dítěte jsem stále ještě v lehkém nadprůměru :o). Zbytek dne jsme strávili ve společnosti vynikající přednášky Františky Vrbenské, která přišla klasicky pozdě a odvedla klasicky výborný výkon. Mírnou komplikací bylo zlobení dcerky - je těžké volat: "Přestaň, Fanny!" a neuvést přednášející v úžas. Fanynka se už těšila domů a Josífka taky nevypadala nadšeně, poslala jsem tedy rodinu domů a sama zůstala na tombolu. Z deseti lístků bylo osm výher - bohužel, většinou se jednalo o tanec zdarma s profíkem. No, na ples už jsem nečekala a radši jela domů.
Neděle byla ve znamení Star wars. Jméno přednášející si asi nikdy nezapamatuji, její pohled na politické uskupení seriálu je však vyjímečný. Poutavě dokáže popsat vznik diktatury i její nevyhnutelnost. Po obědě jsme udělali poslední fotky, nakoupili nezbytné suvenýry a pohodovou jízdou zamířili k domovu.
Fanynka ještě několik dní básnila o tom, kterak tatínek s maminkou tancovali a že jedla nudle venku. Příští rok už jí kostým nemine a i já už začínám přemýšlet, za co půjdeme.Třeba se k nám tentokrát přidají i naši kamarádi.
hustýýýý, celá rodina, taky bych to tak do budoucna chtela, ale nevim jak se na to bude tvářit můj muž, zatim mě na srazy posílá samotnou :-D
OdpovědětVymazatMůj manžel byl před svatbou mangou nepolíbený :o)... teď už mi je vozí i ze služebních cest (a nebojí se ani koupit mi nějaké hezké yaoi)... Na první Advik jsem šla víceméně sama, další už se chytil :o). Takže radím vytrvat a nenápadně podsouvat - vhodné je občas pustit v televizi Animax.
Vymazat